STŘEDOEVROPSKÉ WORKSHOPY – “Bridging Early Modern History”
STŘEDOEVROPSKÉ WORKSHOPY – “Bridging Early Modern History”:
Mezinárodní workshopy pro mladé historiky z Bulharska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, České republiky, Maďarska a Ukrajiny k dějinám raného novověku, 2011–2021
V archívech nástupnických států Habsburské monarchie sedává vedle sebe beze slova mnoho mladých historiků při bádání pro své kvalifikační práce, často nemají možnost si vyměňovat výsledky práce nebo se vůbec blíž poznat osobně. Často zde chybějí podmínky k navázání spolupráce. Práce v archívech je ještě stále spojená s nutností cestovat, výsledky archívního bádání se ale často nevyměňují, což se ukazuje být negativním pro bádání v mezinárodním měřítku. U vědomí nedostatečného transferu vědomostí mezi nástupnickými státy Habsburské monarchie a na základě přání vysloveného maďarskými studenty ohledně vědecké výměny s rakouskými studenty se v roce 2010 obrátil maďarský delegát v Rakouském státním archívu Dr. István Fazekas (dnes profesor na Univerzitě Eötvös Loránd v Budapešti) na prof. Martina Scheutze a prof. Thomase Winkelbauera (Institut für Österreichische Geschichtsforschung Universität Wien), s cílem dosažení lepší výměny výsledků vědeckého bádání v oblasti raného novověku mezi studenty historických věd. V plánu bylo vytvořit mezinárodní fórum, na kterém se studenti, kteří pracují na magisterských nebo doktorských pracích na některé z univerzit v nástupnických státech Rakouska-Uherska, mohou setkávat v ovzduší přátelském pro komunikaci. Nízkoprahová, ale zároveň kvalitní výměna výsledků bádání se měla konat na plánovaných workshopech. Nadto se ukázal společný seminář magisterských a doktorských studentů na platformě pravidelně se konajících konferencí také jako důležitý didaktický instrument, jak zprostředkovat mladým vědkyním a vědcům první zkušenosti z konferencí. Mladí vědci se na tomto mezinárodním poli měli učit prezentovat výsledky svého bádání a udělat první zkušenosti s obhajobou vlastního vědeckého stanoviska. Vedle vědecké výměny bylo stejně důležité, aby mladí vědci spolu vstoupili do neformálního kontaktu, aby si mohli navzájem vyměňovat své studijní a vědecké zkušenosti.
I na úrovni vyučujících se ukázal vzájemný kontakt jako důležitý, protože měly být neformálně diskutovány novější výsledky vědecké činnosti. Rychle se ukázalo, že do projektu je nutno zahrnout nejen Maďarsko (univerzity Budapešť a Piliscsaba, Pécs, Szeged) a Rakousko (univerzity v Grazu, Klagenfurtu, Salzburku a ve Vídni), ale i Bulharsko (Sofia), Slovinsko (Lublaň), Slovensko (Bratislava, Prešov), Českou republiku (Brno, České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Praha) a Ukrajinu (Kyjev), aby bylo možno vytvořit široký prostor pro bádání a diskuse na mezinárodní úrovni. Tak vznikla mezinárodní síť historiků raného novověku: prof. Maria Baramova (Univerzita v Sofii), prof. András Forgó (Univerzita v Pécsi), prof. Gabriele Haug-Moritz (Univerzita v Grazu), prof. Sašo Jerše (Univerzita v Lublani), prof. Tomáš Knoz (Univerzita v Brně), prof. Sándor Papp (Univerzita v Szegedu) a prof. Arno Strohmeyer (Univerzita v Salcburku). Od roku 2011 se nyní každoročně konají workshopy na participujících univerzitách v Rakousku, Maďarsku a ve Slovinsku. Jednání se zatím konala v Grazu, Lublani, Pécsi, Piliscsabě, Salzburku, Szegedu, Vídni a v klášteře ve Zwettlu (stav 2021). Další akce jsou plánovány v Bulharsku, na Slovensku nebo na Ukrajině. Ze začátku se na organizaci hlavní měrou podílely Collegium Hungaricum ve Vídni, Institut für Ungarische Geschichtsforschung ve Vídni (se svým tehdejším ředitelem Dr. Csaba Szabó) a Institut für Österreichische Geschichtsforschung, ale brzy se podařilo etablovat rozšířenou bázi spolupráce různých univerzit a podařilo se rozšířit okruh zúčastněných vědců a vědkyň zaměřených na raný novověk – zasedání se účastnili profesoři z Bulharska, Rakouska, České republiky, Slovenska, Slovinska a z Ukrajiny.
Na workshopech se měla dodržovat tato pravidla:
· Studenti mohli představit své aktuální výsledky vědeckého bádání na úrovni magisterské nebo doktorské práce. Zpravidla také mohli referenti získat za účast na workshopech na svých domovských univerzitách kredity.
· Přednášející nesměli referovat ve své mateřštině, nýbrž v cizím jazyce, který si mohli zvolit (němčina nebo angličtina). To mělo posílit schopnost vědeckého vyjadřování v cizím jazyce. Například: rakouští studenti přednášeli většinou anglicky, nerakouští studenti většinou německy nebo anglicky.
· Vedoucí kvalifikačních prací měli být pokud možno přítomni, aby se umožnila široká diskuse výsledků vědecké práce. Zamýšleným vedlejším efektem zde bylo zlepšené propojení univerzit.
· Zasedání se měla konat pokaždé na jiné univerzitě, aby studenti zažili různé možnosti studia. Podle našich zkušeností znamenala návštěva příslušného místa konání workshopu také i první kontakt s tímto univerzitním městem. Zasedání jsou tímto chápána také jako prostor pro zprostředkování evropských zkušeností.
Podle našich zkušeností se ukázalo, že účast na mezinárodních workshopech měla pozitivní vliv na profesní dráhu a osobnostní rozvoj účastníků a propojila je s ostatními mladými vědci. Na základě dobrých osobních vědeckých kontaktů tak vznikla zdola vybudovaná dobře propojená síť univerzit v nástupnických státech Habsburské monarchie, které se intenzívně staží o podporu dějin raného novověku. V letech 2011 až 2021 bylo na dosud deseti workshopech předneseno celkem 153 příspěvků, dohromady se programu účastnilo 19 univerzit ze sedmi zemí. Z pohledu zastoupení jednotlivých národů přednesli studenti rakouských univerzit 71 referátů, maďarští studenti 50 příspěvků, čeští deset, studenti ze Slovinska osm a tři příspěvky byly od slovenských studentů. Dále zaznělo šest příspěvků od studentů z Bulharska, čtyři přednesli studenti z Ukrajiny a jeden referující pocházel z Polska.
Budapešť a Vídeň, 5. července 2021
Prof. István Fazekas (Budapešť), Prof. Martin Scheutz (Vídeň) a Prof. Thomas Winkelbauer (Vídeň)